A-Z ELEKTRO březen / duben 2012

60 A-Z ELEKTRO ELEKTROINSTALACE březen/duben 2012 osvětlení podle úrovně venkovního osvětlení, rovněž podle rozvrhu hodin. Postupující technický rozvoj v oblasti elektroniky přinášel stále vyšší hustotu integrace součástek. V 80. letech minulého století tak již byly k dispozici mikroprocesory a mikrokontroléry (mikroproce- sory s vestavěnými pamětmi) dovolující vytvářet programova- telné přístroje, které mohly být začleněny nejdříve do systémů s centrálními řídicími jednotkami, později do plně decentralizova- ných systémů . Každý z přístrojů v decentralizovaném systému může mít naprogramovány dílčí činnosti a způsoby komunikace s dalšími přístroji. Nejdříve byly tyto prvky využí- vány pro sběrnicové systémy s centrálními řídicími jednotkami, jako je např. americký systém Netzbus X-10 s komunikací po silovém vedení, určený jen pro několik základních funkcí, po určitou dobu vyráběný v licenci i v Evropě a používaný v 90. letech i v ČSFR a ČR, nebo firemní sběrnicový, centralizovaný systém Sigma i-bus z ABB. V roce 1987 pod vedením spo- lečnosti Siemens vznikla asociace Instabus, jejímiž dalšími členy byly firmy Insta, Merten, Gira a Berker. Důvodem jejího vzniku bylo, pokud možno, omezení dalšího poměrně rychlého rozvoje programovatel- ných, avšak vzájemně nesluči- telných systémů, vytvářených jednotlivými firmami. Naopak bylo důležité vytvořit takový systém, který umožní použití programova- telných přístrojů různých výrobců ve společné systémové instalaci. Proto byly stanoveny základní podmínky pro vytváření decentra- lizovaného sběrnicového systému, pro konstrukci i technickou koncepci jednotlivých přístrojů a pro jejich vzájemnou komunikaci a pro výstavbu celé instalace. Ve vazbě na předchozí firemní systém společnosti Siemens byly také zahájeny práce na vývoji společ- ného programovacího softwaru, později označovaného jako ETS. Důvod, proč byl zahájen rozvoj různých řídicích systémů budov nejen v jednotlivých firmách, ale i koordinovaně spoluprací něko- lika firem, byl zcela zřejmý. Ani ta největší firma nedokázala vyrábět úplně všechny potřebné přístroje, bylo nutné vzájemně doplňovat jejich sortiment. A tím nejdůležitěj- ším důvodem byla nemožnost vzájemné spolupráce „jednofirem- ních“ systémů, které pracovaly zpravidla s vlastním „uzavřeným“ protokolem. VZNIK ASOCIACE EIBA Vznik asociace KNX předzna- menala výrazná aktivita firem, které se spojily ke společné práci na vytvoření takové systémové instalace, v níž budou moci bezproblémově spolupracovat programovatelné přístroje různých výrobců tak, aby se podle svých aplikačních možností plně zapojily do řízení funkcí, pro něž byly vytvo- řeny. Na již zmíněnou asociaci Instabus navázala různá jednání mezi renomovanými evropskými firmami. Snahou bylo vytvoření společné, celoevropské systémové instalace. Takže v roce 1990 byla pouhými 9 zakládajícími (především německými) firmami založena mezinárodní asociace EIBA (European Installation Bus Association – Asociace pro evrop- skou instalační sběrnici). Členy této asociace byli výrobci, jako jsou Siemens, ABB, Gira, Jung, Insta, Merten, Berker a další. Sídlo asociace bylo ustanoveno v Bruselu. Bohužel se tehdy nepodařilo docílit původního záměru – vytvoření společné celoevropské asociace. Ve Francii, pod vedením firmy Schneider, byla vytvořena další asociace pro systémovou sběrnici – Club Batibus , jejímiž členy se staly převážně francouz- ské firmy. Základem byl přenos po sběrnici označované jako TP 0, s komunikační rychlostí 4800 bit.s -1 . Navíc, pod záštitou Evropské unie, byla založena další asoci- ace – EHSA (European Home Sys- tem Association), která pracovala s přenosem telegramů po silovém vedení na středním kmitočtu 132 kHz (označení PL132). Nelze pominout ani fakt, že v téže době se na evropském trhu začal prosazovat systém americké firmy Echelon – systém LON Works , který využívá komuni- kaci po sběrnici s komunikační rychlostí 78000 bit.s -1 a který je v současné době druhým nejroz- šířenějším systémem pro řízení funkcí v budovách (až po KNX sys- tému). Systém LON byl původně vyvinut pro řízení technologic- kých procesů , proto pro něj nejsou běžně k dispozici ovládací prvky z produkce výrobců přístrojů pro tento systém. Pro ovládání se proto používají vzhledové prvky určené pro použití v instalaci KNX (jen v designech nejvýznamnějších výrobců prvků KNX – ABB, Gira, Jung). Právě pro tyto ovládací prvky jsou k dispozici LON sběr- nicové spojky od německé firmy Thermokon. Sběrnice LON musí být opat- řena ukončovací impedancí. Pře- nos je zajištěn systémem CSMA/ /CD (vícenásobný přenos s detekcí kolizí), s náhodným opakováním přenosu po zjištění kolize. Adre- sování podle 48 bitových adres mikrokontrolérů. Pro programo- vání je nutné zakoupení licence na programovací software, žádoucí je také absolvovat základní cer- tifikační kurz. Při použití více než 5 prvků LON v instalaci je nutné firmě Echelon uhradit licenční poplatky za každý další instalo- vaný přístroj. Kromě těchto převážně decen- tralizovaných systémů s otevře- nými protokoly, existuje celá řada různých firemních systémů , zpra- vidla s centrálními řídicími jed- notkami a s uzavřenými protokoly. Mezi ně patří systémy pro menší, především bytové objekty. Jako příklady těchto malých systémů, na našem trhu používaných, můžeme uvést: E-gon ® , NIKO-bus, INELS, Foxtrot, X-comfort a další. Některé z těchto systémů se vyznačují jednoduchým programo- váním. To však může být na úkor Obr. 1: Ropná plošina v Egejském moři (ilustrační foto) Obr. 3: Propojení přístrojů a dílčích systémů v klasické instalaci Obr. 4: Propojení přístrojů a dílčích systémů v systémové instalaci