A-Z ELEKTRO květen/červen 2015

květen/červen 2015 | A-Z ELEKTRO | 53 REDAKČNÍ ČLÁNEK obsahoval více než milion tranzistorů v rámci jednoho křemíkového balení. Frekvence čipu byla od 16 MHz a dostala se postupně s novějšími verzemi až na 150 MHz. Pomocí stejné 800nm technologie byl vyroben i první procesor Intel Pentium P5, který měl v roce 1993 celkem 3,1 mili- onů tranzistorů. Další skok poté nastal s 600nm technologií výroby, pomocí které byl vyráběn nejen čip Intel 80486DX4, ale také například IBM/Motorola PowerPC 601 a vylepšená verze Pentia. Téměř dvakrát menší tranzistory se podařilo získat díky 350nm výrobě, která se představila v roce 1995 spolu s procesorem Intel Pentium Pro, Pentium P54CS, AMD K5 (4,3 milionů tranzistorů) a třeba i specializovaného NEC VR4300, který byl určen pro herní konzoli Nintendo 64. Pokrok pokračoval s 250nm tranzistory, které byly základem čipů jako Pentium II s 7,1 miliony tranzistorů nebo AMD K6-III s 21 miliony tranzis- torů. Oba čipy byly na trhu v roce 1999, ale počet tranzistorů nebylo hlavní číslo pro určení výkonu. Důležitou roli hrála i samotná architektura. V rámci 180nm výroby se v roce 2002 objevil napří- klad Intel Celeron (Willamette-128) s 42 miliony tranzistory. Posledním skokem s velikostí tranzistorů nad sto nanometrů byl 130nm proces, který byl základem opravdu velkého množství populárních čipů. První čipy pomocí této technologie vznikly v roce 2002 až 2003 a jednalo se například o Intel Pentium M, Pentium 4, Xeon a také populární AMD Athlon XP, Duron, Sempron nebo Athlon 64 a Opteron. V případě Pentium 4 (Northwood) se počet tranzistorů dostal na hodnotu 55 milionů. Podařilo se také zvýšit frekvenci až na 3,4 GHz. Končící období desítek nanometrů Krátce po 130nm výrobě se objevila 90nm techno- logie výroby, která v roce 2004 umožnila výrobu výkonnějších variant Pentium 4 i Athlonů 64, ale především se objevila první generace vícejádrových čipů. Jednalo se o dvoujádrové modely Intel Cele- ron D nebo třeba Athlon 64 X2, který měl 243 mi- lionů tranzistorů. Přechod na vícejádrové čipy znamenal velkou výzvu ve výrobním procesu. Vzhledem k tomu, že čipy měly větší plochu a také větší počet tranzis- torů, velmi rychle narostla chybovost při výrobě, která vyžadovala větší preciznost a také čistotu materiálu, strojů i vzduchu. Výroba se tak stala výrazně komplexnější a dražší. Aby bylo možné stále vyrábět za rozumnou cenu, bylo nutné držet Mikroskopický snímek čipu Intel 80486DX2 Procesor Intel 80486DX2 podmikroskopem