A-Z ELEKTRO listopad / prosinec 2019

listopad/prosinec 2019 | A-Z ELEKTRO | 51 SYSTÉMOVÉ ELEKTROINSTALACE teplota vytápění. Hodnoty komfortní teploty chlazení a hodnoty pro úsporné a noční režimy činnosti jsou stanoveny teplotními rozdíly. Na pevnou hodnotu se ale nastavuje ještě tepelná a mra- zová ochrana – tyto režimy činnosti jsou spouštěny okenními kontakty. Při otevřených oknech se blokuje topení i chlazení, teprve při dosažení nasta- vené ochranné teploty se obnovuje dodávka tepelné energie. Takto lze za- bránit případným škodám nízkou nebo vysokou teplotou. Ochranné režimy by ovšem bylo možné spouštět i při dlouho- dobé nepřítomnosti v objektu časovými programy nebo z vizualizace (např. po dobu dovolené apod.). Noční režimy provozu by v případě potřeby mohly být spouštěny opět časovými programy, např. o víkendech v budovách s pravidel- ným pětidenním týdenním provozem. Při řízení vytápění, ventilace a kli- matizace termostaty s aplikačními programy regulátorů na sběrnici KNX komunikují s řídicími jednotkami technologických jednotek. Tyto jednotky musí být vybaveny rozhraními na KNX protokol nebo na jiný otevřený protokol. Řízení osvětlení Řízení osvětlení v menších instalacích je zajišťováno obvykle provozem na sběrnici KNX za spolupráce snímačů a akčních členů. Většina svítidel bývá pouze spínána, jen jejich menší počet vyžaduje stmívání. Pro spínání jsou k dispozici i mnohonásobné spínací akční členy pro nezávislé ovládání celé řady světelných okruhů. K dispozici jsou i vícenásobné univerzální stmí- vací akční členy. Pro řízení osvětlení potom postačí jen několik akčních členů a s nimi spolupracující přimě- řený počet ovládacích prvků – tlačítko- vých snímačů a snímačů pohybu, jak je schematicky znázorněno na obr. 3. Ovládací přístroje i akční členy jsou ve svých aplikačních programech běžně vybaveny možností vytváření a ovládání světelných scén. Takovéto řešení je však ekonomicky výhodné jen v malých KNX instalacích. V rozsáhlejších instalacích by k řízení osvětlení byl potřebný značný počet akčních členů, zpravidla umisťovaných do rozvaděčů, a tedy i s nutností vést sa- mostatně spínané silové vodiče k jednot- livým svítidlům. Výrazného zjednodušení silových světelných rozvodů a také sní- žení pořizovacích nákladů se dosáhne spoluprací sběrnic KNX a DALI. Každé svítidlo je vybaveno odpovídajícím DALI předřadníkem připojeným jak ke společ- nému silovému vedení 230 V AC (s mož- ným rozdělením na několik samostatně jištěných okruhů) tak i ke sběrnici DALI, k níž lze připojit nejvýše 64 předřad- níků – obr. 4. K propojení obou sběrnic slouží rozhraní KNX/DALI. K ovládání budou tedy opět použity obdobné KNX přístroje, jako v menších instalacích. V rozsáhlých instalacích se běžně vyu- žívá i vyšších počtů KNX/DALI rozhraní, tedy vyšších počtů DALI linií. Celkový počet připojených svítidel je proto prak- ticky libovolný. Výhodou je snížení počtu přístrojů připojených ke sběrnici KNX (pro až 64 svítidel je na KNX sběrnici jen jeden přístroj – s jednou individu- ální adresou). Navíc, ze sběrnic DALI – z jednotlivých předřadníků – lze získávat taková data, která akční členy KNX běžně nemají k dispozici. Jsou to přede- vším údaje týkající se provozních stavů k nim připojených světelných zdrojů. V centrální vizualizaci může poté být k dispozici i přehled provozních hodin jednotlivých svítidel. Každé svítidlo na DALI sběrnici může být nejen spínáno, ale také stmíváno. Řízení provozu žaluzií Pro ovládání žaluzií a dalších prvků využívajících ke své činnosti motorické pohony, obvykle s reverzací chodu, jsou v KNX instalacích hojně rozšířené žalu- ziové akční členy (a to jak pro střídavé, tak i pro stejnosměrné motory). Opět je zde nezbytné uložit silové napájecí vedení samostatně od výstupů akčních členů ke každému z pohonů. Na obr. 5 je princip zapojení ovládacího tlačít- kového snímače a žaluziového akčního členu. Není zde znázorněna nezbytná vazba na snímače povětrnosti, zajišťu- jící např. ochranu před silným větrem nebo dalšími nepříznivými povětrnost- ními vlivy. Jsou-li tyto akční členy uloženy v re- lativně prostorově vzdálených rozvadě- čích, je nutné kladení i značně dlou- hých silových kabelů v počtech podle počtu žaluzií. Každý žaluziový pohon vyžaduje samostatně spínaný obvod, a to i v případě potřeby souběžného provozu i několika prostředků stínění. Proto ve velkých budovách se s výhodou umisťují akční členy do malých rozva- děčů uložených ve stropních podhle- dech nebo ve zdvojených podlahách (obr. 6) v blízkosti oken s ovládanými žaluziemi. Takto se silové rozvody poněkud zjednodušují – postačí jeden přívod ze vzdáleného rozvaděče vždy k ně- kolika společně jištěným okruhům. Obr. 3: Řízení osvětlení v menších KNX instalacích Obr. 4: Spolupráce KNX a DALI při řízení osvětlení Obr. 5: Princip řízení provozu stínicích prostředků